Co je Bailout?

Asi nikoho nepřekvapí, že tento termín není z ekonomiky. Nejčastěji se překládá jako vytáhnout z nesnází. Avšak původní význam pocházející z námořnictví znamená vylévat vodu z podpalubí. Všechny významy a překlady znamenají jedno, přímou pomoc a v případě ekonomiky je to přímá pomoc penězi. A to může být ve dvou variantách. Jednak přímá finanční injekce a jednak odpuštění části nějakého závazku např. vůči rodičům, vůči důchodovému účtu státního rozpočtu nebo vůči zdravotnímu účtu ve zdravotní pojišťovně.

V rodině vytahuje příbuzenstvo své potomky z nesnází často. Dokud to jde. Dokud rodiče ekonomicky aktivní jsou toho schopni. Dokud rodiče mají určité rezervy, které jsou ochotni poskytnout svým potomkům na záchranu. Zpravidla bez požadavku vrácení. Nejdřív za rozbité okno. Později za nesplatitelný dluh jako záchrana před exekucí. Proč to rodiče dělají? Jsou to jejich děti! Věří, že se polepší. Doufají, že nastane obrat v jejich chování a jednání. Znají své děti. Znají je opravdu? Nejsou zaslepení opičí láskou? Jak to vnímá ten, který pomoc nepotřebuje, a tudíž ji nedostane? Možná, že ji ani neočekává, ale jak to vnímá? Proč on a ne já. Tak on se nesnaží, na co sáhnul to pokazil a ještě mu pořád dávají peníze. Má to cenu se snažit? No aspoň pro vlastní klid. Nejsem na nikom závislý a nic neočekávám. Vždy si pomohu sám.

Ve společnosti to mohou dělat třeba charity. Pomáhají z nesnází, ale jen v malém rozsahu svých možností. Proč to dělají? Ze sociálních důvodů! Co na to společnost? Potřební pomoc potřebují. Někdo přispěje a někomu je to jedno.

V ekomonice to mohu udělat banky. Vytahuje banka své nebo klienty jiné banky z nesnází tím, že jim dá peníze? Ne! Když banka poskytne peníze, tak ne bez nároku na odměnu. Banky půjčují za určitých přesně daných pravidel. Když má někdo potíže, půjčí mu? A půjčí mu opět a opět? Ne banky to neudělají! Každého prověřují, než mu půjčí. Každému nepůjčují. Každá má stanovený limit kam až a za kolik může jít. Mají nastavená pravidla dané ekonomickými zákonitostmi a zákony té které země, či pravidly centrální banky.

Ve státě to dělá kdo? Stát! Kdo je stát? Kdo je její představitel? Vláda? Prezident? Centrální banka? Ve státě se to dělá. Tak kdo a proč? Co k tomu vede státy? Zodpovědnost za občany své země? Rodiče dávají svoje peníze svým dětem. Charity peníze, které od někoho dostali potřebným a víc dát nemohou. Banky nedávají, ale půjčují cizí peníze. Státy rozdávají nikoliv svoje peníze, ale peníze daňových poplatníků, tedy těch, kterým chtějí pomoci. A ekonomové se přou, zda je to správné či nikoliv a jaké to bude mít dopady na budoucnost, ekonomickou i sociální. Politici se přou podle toho, jakého jsou ekonomického nebo sociální přesvědčení. Jaká je cena záchrany velkého podniku v nesnázích? Je to jen cena poskytnutého obnosu nebo je to něco víc? Vrátí se někdy finanční injekce zpátky? Formou sociálního klidu? Opětovnou privatizací státní firmy? Prodejem oživeného podniku na trhu? Dojde ke kýžené stabilizaci ekonomiky? Zlepší se likvidita jen krátkodobě nebo i dlouhodobě? Dojde k okamžité úlevě před hrozbou následných bankrotů a sociálních nepokojů.

Vždy to sebou nese určitá úskalí. Že to není ekonomicky čisté, bude jasné téměř každému. A z toho vyplývají další důsledky. Ekonomický chaos. Proč někomu pomáhat a jinému ne? Nepovede to ke spoléhání se na stát? Nezpůsobí to firemní nezodpovědnost?  Kde je hranice pomoci komu ano a komu už ne. Ten má malé problémy a ten velké a tudíž s větším dopadem do společnosti. Nenastává tím privatizace zisků a následné socializaci ztrát? A co morálka? Nevznikne tak prostor pro lobbing a korupci? Někdy se pomoc v nesnázích označuje jako příbuzenský kapitalismus. Ekonomická nerovnost vznikne určitě. Někdo se musí snažit zachránit sám a někomu někdo pomůže.

Tak to bailout!